Září 2009

Hoří má panenko, podruhé

23. září 2009 v 23:40 | František |  Filmové souvislosti


V sedmdesátých letech jsem hrál na trumpetu. Měli jsme malou dechovku. Jezdili jsme po tanečních zábavách , tancovačkách a plesech v okolí.Bylo to jen za pár kaček , pivo a večeři.
Ale byl jsem mladý kluk , byla dobrá parta a muzika mě bavila.V únoru 1973 si naší dechovku Olympia pozvali dobrovolní hasiči z malé vesničky Luční Chvojno, hrát na požárnickém plese. Hospoda se sálem byla na návsi kousek od křižovatky.Přijeli jsme po devatenácté hodině.
V přízemí byl výčep .V malém sále v poschodí bylo asi dvacet čistě,bíle prostřených stolů.
Sál vyzdobený stuhami z krepového papíru zavěšenými z lustru do rohů.
U vchodu byla na stole rozložena tombola.Pořadatelé nakoupil do tomboly sošky, popelníky, vázy. Některé věci přinesli členové požárnického sdružení do plesové loterie z domova .Tak tu byly také pochoutky z domácí zabijačky a jedna velká hlavní výhra.Venku pěkně mrzlo ,ale v sále velká roztopená kamna navozovala dobrou pohodu.
Postavili jsme si na jevišti pultíky na noty , naladili nástroje.

Nikdo ale neměl tušení ,že se toho únorového večera započne příběh , který byl již před šesti lety napsaný a dokonce zfilmovaný světově uznávaným filmovým režisérem
Nemohli to tušit ,protože film byl uložen již několik let v trezoru a nesměl se promítat.

Do sálu začali pouštět lidi.U vchodu pořadatelé vybírali do talíře vstupné. Nečekali jsme že bude tak plno.Venku bylo dost sněhu , ale i tak přišli lidé z Arnultovic ,Lipové i z Velkého Chvojna.Požárníci přišli v parádních modrých uniformách.Veselá venkovská zábava mohla začít ... Chvojńáci se uměli dobře rozšoupnout.A hasiči měli důvod.Vyhráli krajskou soutěž požárnických družstev .V hasičské zbrojnici za to měli kompletní nové požárnické vybavení.A dechovka jim vyhrávala , známé polky a valčíky . Obsluha roznášela desítku pivo a víno Pražský výběr.
Děvčata s lepenkovou krabicí obcházela stoly a prodávala losy.Po rozlepení šatnového lístku s číslem jste si mohli v tombole prohlédnout jestli máte nějakou výhru.Moje partnerka slavila narozeniny a přála si vyhrát hlavní cenu domácí poschoďový dort.A tak jsme tomu nevěřili, když dort opravdu v tombole vyhrála.Kolem jedenácté byla zábava v plném proudu.Požárníci byli rozehřáti alkoholem , ubrusy již nebyly bílé, ale bylo znát kde pijí pivo a kde červené víno.To vše se halilo do modrého cigaretového dýmu.O půlnoci jsme měli přestávku na večeři dole v hospodě.Na sále si zatím návštěvníci rozebírali tombolu.Požárníci odměnili obrazem svého zasloužilého člena.Kapela pomohla mojí partnerce sníst poschoďový narozeninový dort a zábava mohla pokračovat.To už byla jedna hodina po půlnoci a ples měl být do čtyř do rána.První písnička nové taneční série byla polka Fůra slámy.Nikomu se po půlnoční přestávce na parket moc nechtělo.A tak byli všichni pobaveni podnapilým požárníkem, který se potácel středem sálu a vesele rozhazoval rukama.Také něco vykřikoval.Snažil se překřičet naší kapelu.Co volal jsme poznali až když přišel pod jeviště.Postupně přestávaly hrát jednotlivé nástroje , takže nakonec hrál jen buben a heligon ,dva muzikanti co seděli nejvíce vzadu a neslyšeli co na nás ten strejda povykoval."Nehrajte , nehrajte ,hoří stodola!! "
Podívali jsme se zadními okny z jeviště.A opravdu na návsi to rudě zářilo z nedalekého stavení.
V sále nastal zmatek.První se drali ven nejistým krokem požárníci v modrých uniformách následováni svými manželkami.Na návsi se rozječela siréna.Běželi jsme ke stodole, která byla z části v plamenech.Stál tam traktor.Náš kapelník Karel měl na klíčích bošák-univerzální klíček k traktorům .Naskočil do traktoru a zkoušel startovat.Ve stodole už bylo pěkně horko ale u traktoru ještě nehořelo. My jsme trnuli jak to dopadne.Napotřetí traktor nastartoval a Karel vyjel ven. Zatím požárníci vytlačili ze zbrojnice stříkačku ,kterou se jim v mrazu nastartovat nepodařilo. Potom zkoušeli dát dohromady nové hadice, které ještě nikdy nepoužili.Volali na sebe : "dejte sem áčka, néé to jsou béčka , kde jsou céčka", a zmateně pobíhali aby sestavili jednotlivé hadice od stříkačky k proudnicím. Ve stodole zatím vesele plápolaly balíky slámy . Střecha z eternitu práskala jak střelba z kulometu.To už hořely krovy a prkna na střeše.Z proudnic dobrovolných hasičů začala po půl hodině stříkat voda do běsnícího živlu.Po druhé hodině ráno přijeli profesionální hasiči z Ústí.První co udělali , vypnuli v celé obci proud a vyhnali čumily od požářiště .Další práci již měli lehkou , protože největší plameny šlehaly tak půl hodiny před jejich příjezdem, tak jen dohašovali a ve 3 ráno už to měli pod kontrolou.My jsme se mezitím vrátili do sálu a balili hudební nástroje.Pořadatelé zjistili, že jim někdo ve tmě ukradl talíř s tržbou za vstupné i krabici s penězi za tombolu.Bylo po plese.Všichni se pobavili i zahřáli.Ale že to bude až takhle, to nikdo předem netušil.

Scénář ke všemu co se toho únorového večera stalo ale byl již dávno napsaný.Jak celý požárnický ples bude pokračovat ,jak bude gradovat a jak to nakonec všechno dopadne.
Celý příběh byl napsán již v roce 1967,tedy 6 roků před tím, než se opravdu stal.Příběh dobrovolných hasičů z Vrchlabí , který s neherci natočil v roce 1967 režisér Miloš Forman . Film Hoří má panenko se v Československu nesměl 20 let promítat.Prý z důvodů zesměšňování pracujícího lidu.
Nesměl se promítat ,ale v Lučním Chvojně se opravdu hrál naživo a s neherci. Když jsem film poprvé v devadesátých letech viděl , byl jsem velmi překvapen.
Mnoho událostí toho večera se téměř dokonale shodovalo s dějem filmu.Vše do sebe zapadalo jako ozubená kolečka v hodinách.Měl scénarista při psaní vizi z budoucnosti?
Nebo se to co děláme může odvíjet podle předem stanovených pravidel ,scénářů a zákonů?


Více o filmu Hoří má panenko si můžete přečíst na :



Jak se (ne)dostat do průseru

15. září 2009 v 22:53 | život |  Z mého života
Přišel mi dopis.Měl červený pruh.Byla to obsílka z magistrátu.Dokonce z odboru kontroly.Co mi chtěj? Roztrhnu obálku a zírám...... Dne 17.6. jste s vozidlem Škoda poznávací značky XY 1234
spáchal dopravní přestupek ve 14.30 hodin v ulici Litoměřická.Dostavte se s doklady a peněžní hotovostí na magistrát.Pokud se nedostavíte ,bude vám uložena správní pokuta 5000,-Kč. Podepsán referent přestupkového oddělení L. První reakce mého organismu byl šok .Co to je za kravinu!! Nedělá si ze mě někdo šoufky? Adresa souhlasí, razítko je snad pravé, referent se tam podepsal. Všechno ostatní je ale naprostá blbost,kravina,výmysl.Člověk si v takové chvíli říká :co s tím mám dělat? Je mi naprosto jasné ,že uvedené auto nemám , tak jsem s ním nemohl spáchat žádný dopravní přestupek.Ještě si pro klid duše kontroluji svůj denní rozpis prací. No jo, ten den jsem ani v téhle městské čtvrti nebyl a dokonce mám poznámku že jsem ve 14.30 čekal na zákazníka na druhém konci města.Tak ,kde je chyba? Zavoláme panovi L. je to referent přestupkového oddělení na magistrátu ,tak by měl mít ve všem jasno.Ozval se arogantní hlas :"
Vozidlo je vaše , máme to tady doložené z evidence vozidel , je tu vaše adresa a máme i fotografii vašeho vozu.Tak o tom nebudu s vámi diskutovat po telefonu.Dostavíte se k nám na magistrát k podání vysvětlení!!" Já ale pane L. žádné takové auto nemám , tak vám nemám co vysvětlovat ,oponoval jsem, a nikam chodit nebudu. Pak vám uložíme pokutu 5000,-korun, pravil pan L. No a to již jsem byl vytočen.Vy mě naopak pane L. podáte v zákonné lhůtě vysvětlení ,proč mě obtěžujete a osočujete z něčeho co není pravda.A teď už vím , že nejhorší srážka je srážka s blbcem!!Praštil jsem telefonem.Tep jsem měl 120 a tlak 90 na 160.

JAK TO DOPADLO?
Pokud budete rušit,prodávat nebo převádět své osobní vozidlo ,uschovejte si pečlivě všechny doklady.U vozidla určeného ke zrušení si pořiďte fotodokumentaci nebo videozáznam jak je odmontována poznávací značka, vozidlo rozebíráno, rozřezáno autogenem , rozmláceno kladivem a dovezeno k vysoké peci k přetavení na pevnou kovovou židli pro pana L. na magistrátu.Před 30 lety jsem měl auto ŠKODA 1202 stejšinu,používaly se také jako sanitky.To jsem v roce 1982 odhlásil z evidence, vrátil SPZ na dopravní inspektorát a auto nechal odvézt do Kovošrotu.Bylo vyrobené v roce 1959 a už toho hodně pamatovalo.Dnes by to byl padesátiletý veterán.
KDE UDĚLALI SOUDRUZI Z NDR CHYBU ?
Soudruzi aby ušetřili , používali dále moje poznávací číslo zvané eSPéZetka ,dali mu sice jinou žlutou barvu , jiného majitele, ale do papírů si to nenapsali.Tak vznikl evidenční vozidlový bordel , který v dnešní počítačové době nepochopíme.Vozidlo staré 51 let a vyřazené z provozu před 27 lety ,páchá dále dopravní přestupky!Blahopřeji pane L

Trvalé bydliště MOCKBA Šeremetěvo

10. září 2009 v 22:09 | František |  Zápisky z cest
Byl časy, kdy jsme nepotřebovali pasy.Ta doba je tu znovu.Ale tehdy před třiceti lety to bylo zcela jinak. Občané Československa nepotřebovali pro cesty do spřátelených zemí cestovní pas.Nechali si vystavit výjezdní doložku k občanskému průkazu.Byl to malý přeložený list papíru, který umožňoval překročit hranice do NDR,Polska,Maďarska,Bulharska a také Sovětského svazu.Ukázali jste ho s občankou na hranicích na pasovém a mohli cestovat.
Já jsem tehdy měl organizačně a technicky zajistit dny Československé kultury v SSSR.Čekala mě 14 denní pracovní cesta.Všechno bylo připraveno, zabaleno.Také občanský průkaz a výjezdní doložka.V Praze na Ruzyni proběhlo odbavení během několika minut.Nastoupil jsem do letadla a vychutnal si dvě hodiny letu do Moskvy.Usměvavé letušky, oběd na palubě letadla ,plzeňské pivo.Cesta ubíhala podle letového plánu.Přeletěli jsme Sněžku a pokračovali nad Polskem.To se poznalo podle malých políček soukromých zemědělců.Někdo mi řekl -až budou velká pole, tak jsme v Rusku.Moskva má několik letišť , Domodědovo,Vnukovo a také mezinárodní letiště Šeremetěvo .Tam jsme v pohodě přistáli. Autobus nás odvezl z přistávací plochy do odbavovací haly.Přišel jsem na řadu a podal vojákovi svůj občanský průkaz a výjezdní doložku.Bylo na první pohled znát, že nepochopil o co jde.
Kdě vaš pásport? Otázal se mě a vracel mi moje papíry. Éto moj pásport , řekl jsem a podával mu občanku s doložkou zpět. Padaždítě zděs , vyzval mě , abych nepokračoval turniketem.Přes skleněné přepážky bylo vidět, že nese moje dokumenty k vojákovi, který měl na ramenou více frček.Spolu listovali v průkazu, potom někam telefonovali.Čas ubíhal.Všichni z letadla již byli odbaveni a vyzvedli si svoje kufry z běžicího pásu v hale.Můj kufr tam byl také.Viděl jsem na něj, ale nemohl si ho vzít , neměl jsem pasové odbavení .Pak už kufr jezdil sám dokola až se po hodině z pasu ztratil.Stál jsem už hodinu a půl u zasklené kukaně pasové kontroly a nic.Po třech hodinách čekání se objevili dva vojáci v kukani se třetím , jejich komandýrem.Ten měl moje papíry. Otevřel můj občanský průkaz na stránce 14 kde bylo razítko trvalého pobytu.Vzal svoje velké razítko a buchnul ho na tuto stránku.
Stálo tam : MOCKBA aeroport Šeremetěvo ,datum ,podpis.
A tak jsem více jak 5 let , po dobu platnosti červeného občanského průkazu měl místo trvalého pobytu na moskevském mezinárodním letišti. Veselohra ,kterou by uměl napsat jen pan Svěrák měla ještě pokračování. Můj kufr - čemadan.Nemohl jsem si ho vyzvednout, když jsem čekal na pasové odbavení.Byla na něm visačka PRAGUE - MOCKBA.Tak ho Rusové poslali zpátky do PRAHY. Ale za dva dny mi ho přivezli do hotelu.
           Letiště Moskva Šeremetěvo se  umístilo v první desítce 
           nejhorších letišť světa 2008.    
           Proti tomu co se tam  děje dnes jsem "vyvázl ještě dobře".