Únor 2013

Realita pro silný žaludek

9. února 2013 v 23:23 | František |  Z mého života
"Pane opravář udělala jsem vám kafíčko.A tady si zakousněte štolu co jsem upekla," dobrosrdečně mi nabízela občerstvení starší paní. Bylo to v předvánoční době a opravoval jsem jí příjem televize.Paní byla vděčná, že jí to zase hraje.Popíjel jsem turka a zakusoval plátkem štoly.Je to taková hutnější vánočka.Paní mě pozorovala .Tak jsem jí pochválil její vánoční pečivo. "My u nás pečeme jenom vánočky, ale vy v té štole máte všechno.Hrozinky, mandle ,oříšky.Hmm dobrá."Paní byla pochvalou očividně potěšená a tak se rozpovídala: " Noo, já jsem obíhala krámy, abych všechno sehnala ,ale lísková jádra nikde neměli. Joo vlastně měli ale byly strašně drahý.Já toho důchodu moc neberu.Ale dcera ta mi koupila ty čokolády Riter a v těch jsou velké lískové oříšky.Víte já už nemám zuby, jenom protézy, tak už je ani nemůžu kousat." Začal jsem si připadat jako ve špatné anekdotě a odložil jsem štolu na talířek. Ale babka pokračovala : "No nebojte se ,já jsem ty oříšky opláchla horkou vodou a ještě jsou i upečený".
Spěchal jsem domů.Žaludek se mi převaloval. Srovnaly mi ho až dvě becherovky.V příštích dnech jsem už žádné další vánoční cukroví u zákazníků neochutnával.