Bylo ,nebylo

1. dubna 2018 v 7:07 | František |  Z mého života
Začínají takhle pohádky Boženy Němcové.Ale prožili jsme i takovou dobu . Bylo a potom třeba dlouho nebylo.
Tu se stal nedostatkovým toaletní papír.Ale český člověk si s tím poradil a tak jsme měli na záchodě nastříhaný štos novin Rudé právo.Banány a pomeranče ty byly jenom na vánoce a ještě se musela vystát pověstná fronta. Fronty se stály na všechno , na maso ,na nové knížky ,na nábytek,na pořadník na auto, na barevné televize.

Práce ale kupodivu byla pro každého.Všichni museli pracovat.A jak ? Já například pracoval v Tesle. Říkalo se že TESLA je zkratka TEchnicky SLAbé . První televizory byly elektronkové a ty měly určitou omezenou životnost. Tehdy najednou na trhu nebyly elektronky PCL 85 a PY 88. Nevyráběla je ale firma Katoda Olomóc, jak to bylo v Jáchyme hoď ho do stroje.Byly z Polska. Vyřešilo se to operativně . Než nám Poláci v rámci RVHP dodají nové elektronky , budeš Františku ve velkoobchodním skladu vyndávat elektronky z nových televizorů, aby se mohly opravovat ty staré.A tak jsem půl roku otevíral tisícovku krabic se skladovými televizemi. Vybíral elektronky,třídil a balil pro opravny Tesly, aby lidem fungovaly jejich černobílé bedny.

Další velká akce byly malé rozhlasové přijímače Mambo.Dostali jsme tisícovku přijímačů a žádný nehrál.Řekli nám ,to dělají vězni v Tesle Bratislava a těm je jedno jaké součástky tam dají.Přijímače jenom šuměly .Tak jsme půl roku opravovali rádia.Potom přišly chybějící elektronky od Poláků a tak se půl roku vracely zpátky do televizorů a ty se musely vyzkoušet,jestli ještě hrají, protože byly uskladněné ve vlhku.Prostě ,každý tehdy měl práci, a když ji neměl tak se pro něj vymyslela.

Jednou mě TESLA poslala do Liberce na LVT ,to byly Liberecké,výstavní trhy.Povýšil jsem na vedoucího Výstavní prodejní expozice národního podniku TESLA. Pořádaly se tam zájezdy z celé republiky to bylo i ze Slovenska.LVT byla taková velká tržnice nedostatkového zboží, když tu ještě nebyly tržnice vietnamské.Měli jsme tam vystavená rádia,magnetofony, televize. Ale lidi kupovali to co nejvíc potřebovali a nikde to nebylo. Baterie,baterie,baterie. Tužkové,monočlánky , 9 voltové .Denně několik tisíc baterií ,pro které si lidi jeli stovky kilometrů. Mě z toho šla hlava kolem.Čtrnáct dní to stejné . Už jsem se ani neptal " co si přejete " ale "jaké baterie potřebujete ?" . Dnes se tomu jenom směju.

Taková byla doba.Z bláta do louže a vytloukání klínu klínem.Byla ta doba dobrá nebo špatná..............??
Dnes vám to mohu říct, a není to apríl.Byla to doba na hovno!!
A pro člověka i ztráta spousty drahoceného času.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | Web | 1. dubna 2018 v 8:17 | Reagovat

Znám! Pro toaleťák jsem jela až do Prahy na Světovou filatelistickou výstavu. Domů jsme s manželem vezli každý po dvou igelitkách toaleťáku. Byly dárky pro rodinu a známé. Aspoň moc nestály, dnes jsou dárky dražší - jen aby zase na ně byly peníze ;-)

2 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 1. dubna 2018 v 9:45 | Reagovat

Když jsem pracovala v bance na pokladně, nechávala jsem zelináři nedostatkové desetníky. A za ně jsem si domů nesla mandarinky. Tak jsme obchodovali... hezké svátky!! :-D

3 František František | Web | 1. dubna 2018 v 9:48 | Reagovat

[1]:Díky Kitty. Přesně jak to píšeš.Pro toaleťák až do Prahy a nakonec vám byl stejně nahovno. :-D

4 František František | Web | 1. dubna 2018 v 9:55 | Reagovat

[2]: Jo zelináři a řezníci to byla kasta. Ty jsme si museli předcházet a na výměnný obchod jsme byli zvyklí. Hezký duben Bluesovko a dík 😃😄

5 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 1. dubna 2018 v 10:48 | Reagovat

[4]: Ani taková prodavačka v lahůdkách nebyla špatná známost, takové jahodové nebo meruňkové kompoty také nebyly k zahození 😂 Tenkrát to chtělo mít známost prakticky všude. Kdo měl, tak měl a kdo neměl jenom čuměl 😉

6 padesatka padesatka | E-mail | Web | 1. dubna 2018 v 11:07 | Reagovat

Jen víc takových článků, jen víc pamětníků, než lidi zapomenou a mladí neuvěří... :-D

7 Marcela Marcela | E-mail | 1. dubna 2018 v 11:35 | Reagovat

Děda dělával ve firmě s nábytkem, a když známí potřebovali nějaký ten kus nábytku, tak jim vyrobil nebo opravil. Za to zas on si vyžádal co potřeboval. Třeba zedníka, malíře , či elektrikáře. :-D

8 František František | Web | 1. dubna 2018 v 12:07 | Reagovat

[5]: Děkuji Duchodkoevko ,kupodivu jsme to ve zdraví přežili podle hesla "Co tě nezabije to tě posílí". Hezký sluníčkový duben přeji 😃

[6]: Jsou ale i vzpomínky, které tíží a člověk by je raději z paměti vymazal.Mladi dnes mají jiné starosti a jenom se tomu smějou jak jsme byli blbí 😁

[7]: Děkuji Marcelo.Já byl televizní opravař.Lidi nám nosili flašky gruzíňáku aby ta jejich bedna hrála, protože na opravnim listu bylo natištěné: Nedávejte opraváři zpropitné,je placen podnikem! O_O  O_O  :-D

9 Unavená matka Unavená matka | 1. dubna 2018 v 19:47 | Reagovat

A u nás byl také velmi schopný vedoucí drogérie, na Prosek pro toaleťák jezdili všichni z celé Prahy :) to jsou krásné vzpomínky, v těch frontách jsme si alespoň popovídali o dětech, o chlapech, a tak... ne, že bych to chtěla vrátit, ale nějak se mi z toho dnešního života vytrácí sounáležitost, je to na mě i nějak rychlé, no, asi jsem už stará

10 František František | Web | 1. dubna 2018 v 23:34 | Reagovat

[9]: Díky za postřehy.Sounáležitost také byla, lidi drželi více pospolu.A bylo i víc srandy.Třeba dobrý vtip v dnešní době už jsem neslyšel ani nepamatuji.A věk, to si tak neber, protože nám všem přibývá stejně ;-)

11 sugr sugr | E-mail | Web | 3. dubna 2018 v 17:57 | Reagovat

Zajímavé vzpomínky Františku.
Tvoje. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama