Jó Amerika

Jak vyděsit Amíka

25. července 2011 v 23:47 | František
Pozvali si mě domů zákazníci.Mají na prázdniny návštěvu.Příbuzné z Ameriky.A chtějí se dívat na anglické satelitní programy.Hlavně zprávy a pohádky pro děti.Nainstaloval jsem satelitní anténu a připravoval satelitní přijímač v obýváku.Po chvilce tam přišel asi pětiletý kluk.V ruce sáček chipsů ,které si soukal do pusy.Pozoroval co dělám.Řekl jsem si ,že bych mohl zkusit navázat konverzaci s tím malým Bártem S. V duchu jsem si dával dohromady větičku jak začít. Bylo to dítě , tak jsem si myslel, že na něj moje prostá angličtina bude stačit. Usmál jsem se na něj.Mrknul jsem okem.Pak jsem nasadil hluboký hlas jako Mr.Beans. " Hellóóó boy ,how are you? " Nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo.Ale klučinova reakce byla okamžitá. Zůstal stát s otevřenou pusou ,vytřeštil oči , chipsy se mu vysypaly na koberec.A začal řvát:"Mommy,mommy thet man talking ,thet man talking!!" No to jsem se lekl i já.Pochopil jsem ,že si malý Amík myslel ,že u nás neumíme americky.

Dopisování s Ronaldem Reaganem

13. srpna 2009 v 9:00 | František
Měl jsem jednoho sběratelského koníčka.Nic moc.Ale bylo to před 25 lety v době informačního zatemnění.Sbíral jsem adresy zahraničních státníků ,herců a zpěváků.Sešítek s adresami byl malou jiskřičkou ,že jednou napíši někomu do VELKÉHO SVĚTA :
" Jak se u Vás máte?" A příjde mi odpověď:" No určitě líp než tam u Vás !" Ale doba byla taková ,že všechna psaní do zahraničí kontrolovali speciální agenti a dělali si u vašeho jména černé puntíky za každý dopis do kapitalistické ciziny.A na západ jsem měl 10 roků zákaz vycestovat, protože jsem znal podrobnosti o sovětské vojenské radiostanici R 140.
Ale přišel rok 1989.Zbourala se Berlínská zeď , odstranily se ostnaté dráty a svět se začal měnit.
Tak jsem v prosinci vzal sešítek s adresami a napsal novoroční blahopřání 40 známým lidem ze západu od nás ,třeba Phill Collinsovi ,Paul Mc Cartneyovi, Margaret Thatcherové,Ronaldu Reaganovi, M.Jacksonovi atd. a jednomu z východu ,to byl Michail Gorbačov.Moje snaha mě tehdy stála víc jak tisícovku a to byla polovina mého měsíčního platu.
Přešel nový rok 1990 a nic se nedělo.Tak jsem si říkal,že asi ještě někde v zapadlých sklepích estébáci pořád třídí naší poštu.Ale přišlo 25.ledna a dcera mi telefonovala do práce, že mi přišel domů dopis od amerického presidenta.No trochu to byl šok ,ale bylo to přesně tak.Obálka s vyraženým zlatým orlem nadepsaná OFFICE OF RONALD REAGAN s mojí adresou ukrývala poděkování za přání a blahopřání k úspěšnému novému roku s vlastnoručním podpisem.
Frantovi z Československa napsal k Novému roku pan Ronald Reagan z USA.


Ronald Wilson Reagan (6. února 1911 - 5. června 2004) byl americký politik a herec. Ve 30. až 60. letech byl hollywoodskou filmovou hvězdou, v letech 1967-1975 byl 33. guvernérem Kalifornie a v letech 1981-1989 byl 40. prezidentem Spojených států amerických.

Byla to jediná odpověď na moje odeslané novoročenky.Ale vydala za všechny ostatní.
Pro mne to byl velmi cenný důkaz , že tu máme opravdu svobodu.
Přišel rok 1991 a pan Reagan slavil v únoru 80. narozeniny.Nechal jsem si na ručně dělaný papír napsat v angličtině blahopřání k tomuto významnému životnímu jubileu pro pana Reagana.Vložil jsem to do velké obálky A4 a opatřil snad dvaceti různými poštovními známkami (aby se to jen tak nepřehlédlo ).V polovině února přišel další dopis ze Spojených států.Bylo to vyjádření díku za zaslané přání k narozeninám.Narozeninová oslava se vydařila a přispěl jsem k tomu i já svým dopisem.Zakončeno to bylo slovy :With warm best wishes and appreciation Ronald Reagan.
To je tedy můj příběh ,jak jsem si dopisoval s Ronaldem Reaganem.

František
 
 

Reklama